Pobytové místo Adelianos Kampos je vzdálené 7 km od Rethymna.

1. Rethymno – Nepříliš velké (20 000 obyvatel), sympatické město s osobitou atmosférou. Má dobře zachovalé jádro s množstvím mešít a minaretů, s úzkými uličkami a rozlehlýmí náměstími, s domy, které zdobí typické turecké dřevěné arkýře, a se zubytky městských hradeb. Toto Staré město se rozkládá na poloostrově, na jehož špici se rozkládá mohutná pevnost. Na jihivýchodě ke Starému městu přiléhá moderní přístaviště a k němu romantický benátský přístav.Na odvrácené straně mola začíná 12 kilometrů dlouhá písečná pláž, kterou vroubí stále větší množství hotelů, penzionů a domů s nájemními byty. Na pevninské straně za bývalou městskou hradbou, jejíž průběh dnes sleduje hlavní dopravní tepnu, se do daleka prostírá Nové město. Mezi pamětihodnosti tohoto města patří: benátská kašna Arimondi – z roku 1623.Voda prýští ze tří lvích hlav mezi štíhlými sloupy s korintskými hlavicemi. Dále benátský hrad Fortezza – ze kterého se do dnešních dnů uchovaly pouze obvodové zdi. Za nimi najdeme zříceniny několika budov, mimo jiné jedné křesťanské kaple a mešity a početných cisteren. Mešita paši Nerazzy tTři kupole a minaret mešity z 18. století jsou vidět už z dálky. Mešita paši Kara Mousy - malá  mešita se zbytky někdejší malby v motlitební nice a se starými tureckými náhrobními kameny. Kostel San Francesco – jednolodní bazilika, která pochází z benátského období, dodnes slouží jako římskokatolický kostel.Ve výčtu pamětihodností nesmíme zapomenout na benátský přístav – kdysi zde kotvily lodi Benátčanů, dnes jejich místo zaujaly jachty a čluny. Benátčané vybudovaly maják a molo. Z této doby pocházejí také domy s krásnými balkony a portály, na fasádě můžeme jěště rozpoznat starý, oprýskaný šlechtický erb. Tyto domy podléhají památkové ochraně. Zelenou oázu klidu nalezneme v městském parku – žije zde několik divokých krétských koz kri-kri. V červenci se zde pořádá největší krétský festival vína. Stojí za to, navštívit Rethymno i večer, kdy mají město, přístav položený do tmy a světly zářící taverny své kouzlo.

2. Kournas –  Největší krétské vnitrozemské jezero je obklopeno horským masivem Ida. Leží uprostřed hor nedaleko přímořských lázní Georgioupoli. V tomto jediném sladkovodním jezeře žijí nejedovatí vodní hadi a až 7kg vážící ryby. Můžeme se tu vykoupat i projet na vodním šlapadle.Na břehu nás zvou k posezení tři taverny. Je zde nádherná scenérie.

3. Georgioúpoli – Krásné náměstí s eukalypty, malý přístav s nezapomenutelnou atmosférou, v řece vroubené vysokými stvoly rákosu žijí bahenní želvy, které jsou bohužel ohrožovány šlapadly brázdícími vodu. Jméno této obce upomíná na vysokého komisaře prince Georga, který spravoval Krétu poté, co odtud odešli Turci. Přímo na moři zde najdete  krásný bílý kostelík Svatého Nikolase.

4. Gavalohori – národopisné muzeum.

5. Kefalas – Osm kostelů kaštanové lesy a olivové háje.

6. Vrisses –  Proslulé taverny pod stinnými platany, kulinářské speciality.

7. Vámos – malebná vinařská vesnička s krásnými úzkými uličkami, takto popisuje průvodce tuto horskou vesničku. Není to vůbec pravda.  Moc jsem se těšila, až se budu procházet těmito krásnými uličkami a  nakonec jsem byla hodně zklamaná. Nejen, že není malebná, ale je přímo škaredá, všude plno odpadků, temných a nevzhledných zákoutí, nemá pěkné taverny, jen výčepní hospůdky naplněné místními obyvateli, převážně starých pánů. Vůbec se mi tam nelíbilo a nebyla jsem sama.

8. Aptera – Na náhorní plošině ve výšce 200m, odkud je nádherný rozhled na záliv Souda, stojí zříceniny kdysi mocného řecko římského města. Můžeme rozpoznat zbytky městských hradeb, několika chrámů a cisteren,divadla, středověkého kláštera a turecké pevnosti. Vstup volný.Antické zříceniny denně kromě pondělí. Opevnění – střílny byly využity v roce 1941 v době německé okupace.

9. Kalamitsi-Amigdali – Vesnička známá pěstováním bource morušového.

10. Soúda – Přístavní město na břehu velkého zálivu slouží jako přístav trajektů a obchodních lodí pro Chanii a je nejvýznamnějším námořním opěrným bodem na Krétě. V době našeho příletu ( 3.7.2003) zde probíhalo vojenské cvičení evropské unie a proto byl náš let odkloněn do Heraklionu.

11. Stavros – Krásná pláž, natáčely se zde scény k filmu „Řek Zorba“   

12. Chania – Druhé největší krétské město má šílený provoz. Toto město jsme nenavštívili, pouze jsme jím několikrát projížděli. Budeme se muset na Krétu vrátit, abychom toto turistické letovisko s nezaměnitelnou atmosférou zažili na vlastní kůži.  

13. Máleme – Britské polní letiště bylo roku 1941 jedním z hlavních cílů německé invaze. 4465 německých obětí bitvy o Krétu je pohřbeno na německém vojenském hřbitově na kótě 107, o kterou se urputně bojovalo. Hřbitov je opravdu krásně udržovaný, je plný květin, keřů, stromů a pravidelných alejí – uliček. Po schodech nahoru se dostaneme nejdříve do vstupní haly, kde můžeme nalézt knihu se jmény obětí a na stěnách můžeme spatřit spoustu obrázků. Lavičky zvou k posezení a vzpomínání. Na hrobech leží mramorové desky se jmény a daty mrtvých, vždy po dvou. Hluboko do kovové plakety jsou vyryty jména obětí, jejichž ostatky nebylo možné identifikovat. Veteráni, rodinní příslušníci a přátelé převzali část úkolů, vyplývajících z péče o památník na sebe. Hlavní patronát nad památníkem převzala v roce xxxx Letecká divize německé armády.

14. Kastélli Kisámou – Nejzápadnější město ostrova (3000 obyvatel) stále ještě zůstává  nedotčené turistickým ruchem. Jeho jediné kouzlo spočívá v poloze u rozlehlé zátoky, s kulisou zelených kopců. Více než turistický ruch živí jeho obyvatele zemědělství a obchod. Ze starých časů tu zbyly jen části benátských městských hradeb

15. Moni Chrysoskalitissas –. Malý bílý klášter na nevysoké skále.

16. Palaiochóra – „Nevěsta Libyjského moře,“ přímořské letovisko s dlouhými plážemi, hrad vybudovaný Benátčany, dobra restaurace Dionýsos.