|
|
Iraklion
 Polohotové betonové skelety ční do krétského nebe lehce zahaleného smogem, v příliš úzkých uličkách se hromadí automobilový provoz - moje první dojmy z hlavní města Kréty - Iraklionu (135 000 obyvatel). Přijíždí sem většina návštěvníků tohoto ostrova. Jsou zde ale i lepší stránky: tichá zákoutí Starého města s toulavými kočkami, ulice plné obchodů,
v nichž se pohybuje víc Kréťanů, než turistů, tradiční kafenia a normální noční život v nesčetných lokálech, kde si můžete poslechnout krétskou lyru.
V Iraklionu a jeho okolí leží dvě největší pamětihodnosti: Archeologické muzeum, kde jsou vystaveny pozoruhodné nálezy z období minojské kultury a palác Knossos.
Dějiny
 Iraklion byl s přerušením více jak 100 let (1850-1972) stále hlsvním městem Kréty. Z paláce benátského místodržitele a jeho tureckého následovníka se bohužel nic nezachovalo, stál v blízkosti Lví kašny. Antický Iraklion se jmenoval podle řeckého mytického hrdiny Herakla. Když v roce 828 dobyli Krétu Arabové, město opevnili a nazvali ho Rabd el Kandak (pevnostní příkop).
Pak přišli v roce 1204 Benátčané a z města se stala Candia. Po 21letém tureckém obléhání v letech 1648 až 1669 připadl Iraklionjako poslední krétské město osmanské říši. Dnes je malými Aténami, útočištěm venkovanů hledajících práci.
Procházka městem
Archeologické muzeum
Není vůbec samozřejmostí, že v muzeu jsou shromážděna všechna mistrovská díla první vyspělé evropské kultury. Jak je známo, archeologické nálezy pozdějšího klasického a helénistického období jsou roztroušeny v četných muzeích po celém světě. Proč je Kréta vyjímkou? Jako v celém Řecku prováděli systematické vykopávky archeologové z jiných zemí. Angličané
prozkoumávali Knossos a Diovy jeskyně, Američané kopali v Gournii, Italové ve Faistu a Francouzi v Malii. Poté, co se Kréta v roce 1913 stala součástí Řecka, byl dosavadní velkorysý "výprodej" starověkých památek zakázán.
Muzeum je nejlepší navštívit v odpoledních hodinách, v té době je tam volněji. Mezi prohlídkou jednotlivých sálů si můžeme oddychnout v muzejní zahradě. Za jedno odpoledne se to moc projít nedá, proto je lepší shlédnout jenom nejdůežitější památky. Muzeum je oprabdu rozsáhlé a zajímavé, ale musíte mít trpělivost, aby jste to všechno prošli. Otevírací doba byla v po 12.00-18.00,
úterý-Neděle 8.00-18.00.
Daidalou
 Nákupní ulice, panuje zde neustále čilý ruch, je irčena pouze pro chodce. Najdete tady hodně zlatnictví, obchody se suvenýry, taverny, pizzerie, bary a kavárny. Ulice ústí na Platia Venizelos s benátskou fontánou, která zrovna nefungovala. Obyvatelé jí podle lvů nesoucích hlavici nazývají Lví kašnou. Voda se přivádí z pramenů v pohoří Iouhtas, vzdáleného asi 15 km.
Parkují tady různé výletní vláčky, atd.
 Benátský přístav
V dnešní době se využívá už jenom jako kotviště rybářských člunů a jachet. Několik stovek metrů dál je však velký námořní přístav. Jeho návštěva je však poměrně zajmavá. Můžete si prohlédnout trosky benátských loděnic a podívat se na přístavní pevnost která slouží jako muzeum. Bohužel se tady platí vstupné 2 eura a skoro vůbec nic tam není.Na dvoře pevnosti se v
létě konají různé divadelní představení a koncerty. Zdi zdobí lvi sv. Marka, symbol benátské nadvlády.
Historické muzeum
V muzeu jsou soustředěny exponáty z klasických krétských epoch. V horním poschodí je zdokumentovaná německá okupace ostrova v letch 1941-45 a její hrůzy. Otevřeno jenom v létě a v zimě 9.30-17.00 (15.00).
Tržní ulice
V úzkých uličkách na Odos 1866 můžete narazit na tržnici arabského typu. Najdete tady obchody se suvenýry, čerstvé ryby, řemeslnické obchůdky, cizokrajné koření, olivový olej, krétské jogurty a také mořské houby.
Náměstí svaté Kateřiny
 Můžete zde najít zajímavé muzeum ikon v chrámu Agia Ekaterini. Také je zde velký a malý kostelsvatého Minase. Patron vojáků Minasje zároveň ochráncem Iraklionu. Velký kostel je klasicistní stavbou z konce 19.století a také ortodoxní katedrála města.Vevnitř je vyzdoben nástěnnými malbami, které znázorňují Umučení Páně na klenbě. Malý kostel pochází z 15.století. Můžete zde obdivovat několik vzácných ikon.
Kazantzakisův hrob
Tento známý diplomat, který zemřel v roce 1957 ve Freiburgu našel věčný odpočinek pod dřevěným křížem. Na náhrobním kameni je vyryta věta z jeho životní zkušenisti: "Nemám naději, ničeho se nebojím, jsem svobodný..."
Tip: Každou neděli se v přístavu koná největší trh na celé Krétě.
 
© 2002 Creta web CZ - developed by Hannes (hannes.gameplanet.cz)
design by Hannes (1hannes(at)seznam.cz)
všechna práva vyhrazena
autor je majitelem všech obrázků, textů a fotografií,
a bez jeho souhlasu je zakázáno je dále šířit
|
|
Homepage == E-mail
